Den 1



Tak tady máme další soutěž. Vzhledem k tomu , že nemám moc natrénováno , nedělám si iluze o nějakém bombastickém celkovém umístění a jak tak pročítám jména ve startovní listině , budu rád jestli se vlezu do patnáctého místa. No ale nepředbíhejme , soutěž teprvá začíná.....

Na první den nám taskseter nachystal trať dlouhou 250km. První rameno po Orličkách na Velké Poříčí , zpátky ke Svitavám a přes "srovnávací" bod skoro pod Červenohorským sedlem na letiště.  Nahrávám trať do XCéčka , "liju" vodu do éra , nalévám fernet do sklenice , kontroluju všechny hejblata jestli fungují ,zapínám TS , zdravím se s ostatními a připojuji se na grid. 

Na gridu celkem nával a mám tedy chvíli čas než přijíždí vlečná. Vlekař zjevně nemá zrovna nejlepší náladu a táhne mně do prostoru bez jediného cu a tak tedy po vypnutí musím dost daleko pod mrak. Tam už si vesele krouží TBC a tak se přidávám do pěkného 2,5m stoupání , které sílí na konečných 3m/s. TBC má Ventuse , já DGéčko a vidíme jak DG krásně přestoupává Ventíka. Tady ale veškeré plusy pro DG končí. V necelých 2000m odcházím ze stoupáni , páč se mi zdá že slábne a jdem tedy zkusit jiný zdvih. Opět nalétávám silné stoupání a po třech kruzích mám stabilní 3m. Víc než pěkné. Jenže to znamená , že v konkurenci s Dianou a Ventusem moc šancí v těchto podmínkách nemám. No uvidíme. 

Vracím se do sektoru , sem tam zkusím mrak a začínám uvažovat o odchodu. Zatím bez odletu letím ve směru na trať a pár km za páskou nalítávám zatím nejlepší stoupání s hodnotou přes 4m/s. Je rozhodnuto. Vracím se zpět , tlačím éro na 1500m a startuji. Letím k onomu čtyřmetrovému stoupání kde dobírám do plných a opouštím stoupání ve 2200m. Natáčím éro lehce proti větru ať jsem na návětrné straně tratě a fičím dál. Přede mnou vidím vcelku hezky postavenou řadu kumulů a chci ji využít. Nakonec to ale není úplně to pravé ořechové a i když jsem z toho pár desítek metrů vydyndal tak výška ubývá. Zatím jsem v klidu , 1400m není zrovna málo , ale terén se lehce zvedá takže budeme muset přitočit. Přilétám pod mrak kde už je skupinka pilotů , ale dva tři kruhy a jdu dál , protože 2,2m mně nenadchly a mrak se stejně začíná rozpadat. Takže žádné zdržování a pryč. Další mrak , který mi stojí v cestě dává krásných 3,7m/s a beru jej teda zase až do základny. Krásných 2250m. Tak tedy fičíme dál. 

No a už jsme v Orlických horách. Výška je přepychová , jen je škoda , že není kde co proskočit. Prostě na Orličkách díra , a první mraky až na konci. Mířím tedy k nim. Když už jsem na dostřel kumulů , tak jeden už je ve stádiu rozpadu , čili nepoužitelný a pod druhým 2,5-2,7m z čehož teda nejsem úplně happy , vzhledem k tomu co jsem doposud točil. Nicméně přitáčím skoro základnu a odcházím dál otočit Velké Poříčí. Tady jsem udělal první velkou chybu. Místo toho , abych vzal mrak , který byl cca 3km před ob a při točení se nechal snést k otočáku tak jsem se rozhodl ho ignorovat , otočit a letět zpátky. Druhé rameno je proti větru tudíž každé točení mně snese zpět a to se rovná snížení průměrné rychlosti. Takže po otočení mám cca 1600m a bude třeba točit dříve než ostatní. No tak se taky děje. Letěl jsem zpátky na Orličky a přidal se ke skupince borců ve stoupání. Vytáčím do plných a letím dál. Stáčím dégéčko pryč z hor do rovin a prokousávám se proti větru. Přichází na řadu chyba druhá. V 1700m! začínám zbytečně točit pod mrakem , který dává sice slušné stoupání cca 3m , ale já zaboha nejsem schopen pořádně ustředit a místo toho abych se na to vysral , tvrdohlavě se snažím ustředit a tím se sám brzdím. No co už s blbem. Zhruba na 55km před druhým otočným bodem , začínám v 1500m znovu točit. Opět se mi nedaří pořádně ustředit ( že by začal účinkovat rum a fernet? :-P) ale přesto zůstávám a dotáčím do plných. U České Třebové zase ve 1300m a znova točit........ Konečně otáčím druhý bod a mířím pod mrak , který doufám bude dokluzový a který jsem viděl před otočením jak naskočil. Čili nový. No co vám mám povídat. Netrefil jsem. Lehce jsem znervózněl a letím ke skupince mraků kde snad doberu kýženou výšku. Bohužel už z dálky vidím , jak se mraky sypou , nicméně přitáčím v končící termice pár desítek metrů a letím dál. Pořád mi chybí na dokluz 700m. Až u Šumperka nacházím stoupání , které mi zajišťuje dolet do cíle. 

Pohled do výsledkové listiny není překvapivý. Průběžné 10 místo zatím..... Shrnuto , podtrženo , sečteno: Není to nejhorší , ale je co zlepšovat. Jako vždy...... A taky asi budu muset méně "tankovat" za letu. Letu zdar , gratulace všem zúčastněným  a na viděnou další soutěžní den! 

AHOJ