Den 3

"Rychle a zběsile naopak"

Brífink
Brífink

Naše soutěžní zápolení na virtuálním plachtařském nebi pokračuje na letišti Nitra a já se pokusím s Vámi podělit o své zážitky. Začínám až dnem třetím , páč se čekalo , jestli bude report psát náš dlouholetý pisatel,který na to bohužel prdí. Takže to zkusím. 


Na gridu
Na gridu

Po prvních dvou soutěžních dnech , kdy v tom prvním jsem si ustlal do pole a ve druhém si trochu spravil chuť pátým místem  v AAT , jsem šel na grid s odhodláním moc to nepokakat. 

Vlečná mně táhne k Zoboru kde se vypínám a mířím pod první kumul , který se zdá být aktivní. Už tu točí KMI tak se přidávám. Stoupání 1,7 m/s mně ale moc nenadchlo , takže se vracím zpět  k Zoboru a nacházím tady zpočátku 1,9 , které se zvedá až na slušných 2,2 m/s. Nicméně slyším ostatní , že točí i 3m. Takže zkouším postupně pár dalších mraků a mezitím se otevírá páska. Chvíli se poflakuju v sektoru a koukám na trať kdy naskočí nějaké nové kumuly abych mohl odejít. Bohužel samé rozpady nebo mraky těsně před rozpadem. 

Kde nic tu nic
Kde nic tu nic

Po dalších pár minutách se rozhoduji k odletu a vyrážím. Start vcelku vyšel a mířím ke vzdálenému kumulu , který vypadá slibně. Nevím proč , ale 2 m/s se mi zdají dost málo a tak opouštím stoupání a tím si zadělávám na problém , o kterém zatím netuším.  Situace přede mnou se zdá býti dobrá , ale pod další mraky přilétám už celkem nízko a tak mám problém najít stoupání. Začínám kličkovat  pod shlukem mraků , ale nenacházím nic a začínám být hodně nervózní. Nedá se nic dělat , musím uhnout kolmo k trati pod mrak a modlím se ať to trefím. Kua nic! Koutkem oka vidím nepatrnou chmurku , která roste takže honem pod ní , jenže je na opačnou stranu než potřebuji. Prostě pokud nechci jít znova do pole tak tam musím. V tom momentě se rozhoduji k návratu a opakovanému startu. 

Záchrana
Záchrana

Vytočil jsem výšku potřebnou k doletu na Nitru a jdu až na letiště. Hodin jak na kostele , přesto si jdu zapálit a pak teprve nový vlek. Po vypnutí nacházím krásných 2,8 m/s a jsem rychle v 1800m. Neotálím a podruhé odcházím na trať 31 min před uzavřením pásky. 

Předsevzetí , že se nebudu pouštět nízko bere brzy za své , protože mraků ubylo a než se pod ně dohrabu , tak vesměs končí.  Nicméně když už trefím stoupání tak není nejhorší. Přesto se mi kousek před Prievidzou nedaří najít pod třemi kumuly stoupání a u Prievidze jsem tak opět v 650m. 

Prievidza
Prievidza

Přímo vedle Prievidze je mrak a já v něj doufám , jinak se můžu zařadit na okruh a sednout. Rozhoduji se otočit a pak mířím pod onen mrak. Něco tu je a tak točím. Slabota , ale nic jiného mi nezbývá. Zkouším se protáhnout do míst kde se zdá být silnější stoupání a opravdu je tam daleko víc než původních 1,4 m/s. No jo , vždyť hned vedle naskakuje chmurka. Ale stejně je stoupání jinde než bych čekal. Dobírám základnu a s konstatováním , že průměrka je v prdeli pokračuji dále. Opět mi nevychází záměr jít tam kam chci a tak si to švihám závětřím Vtáčniku. Daří se mi naletět stoupání , ale počáteční dva metry jdou na konečných 1,6 a tak opouštím stoupání. Přesto jsem se o nějaký metr zvedl a můžu chvilku vydechnout a rozhodnout se co dál. Plán je jasný , doletět. Zhruba 20km před druhým otočným bodem trefuji vynikající stoupání přes 3m/s a opět dobírám základnu. Po otočení jsem ve 1200m a je třeba znovu dobrat. letím pod kumul , který ač vypadal slibně dal prd. Hmm tak jdem dál , ale zase nervy na drátku. V 900m jsem přiletěl pod mrak , ve kterém nacházím přepychové 3m/s a opět beru základnu. 18km před třetím otočákem dobírám nějaké metry a domů chybí už jen 220m. No snad něco nahopsám. Otáčím a letím pod mraky po trase , které tam ještě jsou a doufám , že dýchnou ať už mám krucinál ten dokluz. Něco daly , ale stále to není dost. 

Ještě chybí dost
Ještě chybí dost

Nakonec tedy musím ještě jednou přitočit a už konečně mi výška vystačí na dokluz. 

Přilétám do Nitry kde už není ani vrátný a všeci už sedí v putyce. 

Konečně páska!
Konečně páska!

Jsem rád , že jsem doletěl. Dvanáctá příčka není nejhorší , ale mohlo to být lepší. Můžu si za to sám. Kdybych hned při prvním odletu na trať nepohrdl oněma dvěma metry , nedostal bych se na zem , tudíž do problémů a nemusel se vracet. Odejít ve 14,30h je fakt dost pozdě........ Letu zdar a ahoj příště