AATéčkové trápení

Na pořadu třetího soutěžního dne bylo dvouhodinové AAT. Jednoduše řečeno , uletět co nejvíce kilometrů během daného času , v našem případě dvě hodiny. 

Dívám se na předpověď , leju do svého dégéčka vodu , do sebe štamprdličku likéru a "stavím" se do fronty na grid. Na "rádiu" poslouchám první borce v termice a jejich hořekování nad slabotou stoupání. Inu AAT a létající vrata od hangáru nejdou dokupy. 


Přijíždí vlečná a jdu teda do vzduchu. Po pár zatáčkách si to vlekař neohroženě namířil přímo mezi kroužící kluzáky ve stoupání a já se vypínám a řadím se mezi ostatní. Jenže stoupání patrně končí , páč se ručička vária jen líně zvedla k hodnotě jedna a tak odcházím pod vedlejší mrak kde nalítávám zpočátku slabé stoupání lehce přes metr , ale s přibývající výškou sílící na hodnotu 1,7m/s. No žádná sláva , ale lepší než nic. Vytáčím něco přes 1700m a letím se mrknout jinam. Ochutnávám další mrak a znova slabší stoupání od 1,4 do 1,7. 

Zkouším postupně prakticky kdejaký kumul , ale maximum co jsem kde vyždímal bylo 1,8m/s.  No to bude nářez. Je třeba se obrnit trpělivostí. Jak už mám ve zvyku , potuluju se kolem startovní pásky a čumím ve směru , kterým bych se chtěl vydat , jestli nějakým zázrakem nenaskočí něco čerstvého do čeho by šlo odejít. Bohužel jediné co vidím jsou mraky , které mají ty nejlepší časy za sebou. Nakonec se vydávám až 45min po otevření okna na trať víceméně na náhodu. Něco čerstého se udělalo hned za páskou , ale nestálo za to ani moc tahat. Slabota.... Letím směr Králický Sněžník a přede mnou kupodivu naskočil nový mráček tak si to šinu pod něj. Bohužel se netrefuji do středu , přesto začínám točit a dlouho mi trvá než ustředím " báječných" 1,4m/s. Trpělivost mně přešla někde kolem 1600m a odlétám na návětrnou stranu "Králičáku" kde jak doufám bych se mohl svézt po hřebeni kousek do Polska a tam otočit první sektor. Bohužel kopečky jsou prakticky mrtvé a výsledkem je jen lehce snížené opadání a otáčím sektor někde Czarne Gory celkem nízko. 

Vracím se zpátky po stejné stopě kudy jsem přiletěl. Mezitím se nasunul nad hřeben kumul a mířím tedy pod něj v naději , že aspoň stoupání na nafouknuté straně bude silnější. Bohužel hodnoty od 1,2 po 1,4 mně vyvádějí z omylu. Je to hodně slabé , ale musím aspoň něco vzít , tak tady "trpělivě" točím do 1500m a jdu dál. Stáčím éro do směru k Jablonnému a říkám si , že buď sednu nebo se někde chytnu. 

Letím už dost nízko kolem vysílače Suchý vrch po nepatrném hřebínku a potvora svah ani nedýchne. Snad se trefím pod mrak , který mi "stojí" v cestě. No paráda , ani ťuk. Začínám být lehce nervózní. Letím dál pod další kumul kde něco málo dýchá , ale je to hodně slabé a tak po jedné zatáčce mizím. No to začíná být zajímavé. Už začínám pomalinku vyhlížet kde si "ustelu" , když zmerčím novou chmurku a tak tedy šup pod ní. Začátek stoupání dává pěkné 2m/s , ale bohužel se mi nedaří mít ony dva metry pořád. Neustále vypadávám  a ztrácím střed , někam se komín stočil a já ho zaboha nemůžu pořádně najít. Vytočil jsem ale 800m a odcházím v necelých 1700m pryč. Trápím se a bohužel mám pocit , že se takhle trápím jako jediný. Někdo dokonce hlásil stoupání přes dva metry , no to mě poser. Už ať je konec. U Lanškrouna točím další mrak se stoupáním okolo 1,5m v průměru a opět s neustálým vypadáváním z termiky. Přesto vytáčím přes 2000m a jdu dál. Letím kolem Moravské Třebové a zbytečně v 1700m se snažím zase točit , blbec. Naštěstí jsem se rychle probral a letím dál , nicméně mám na kontě další zbytečné zdržení. Pouštím dégéčko tentokrát níže a za Svitavama začínám točit. Teda snažím se točit. V naprostém hovně. Špatně jsem naletěl a nedokážu ustředit. Opouštím teda ono hovno potahuju kousek dál , kde se celkem dobře trefuju a točím. Možná by bylo stoupání silnější , ale zase mám problém udržet éro ve středu. Utvrzuje mně v tom vário , které kolísá od hodnoty 1,5 až po 1,9. Průměr 1,7. Přesto vytáčím přes dva tisíce a letím k Bystřici nad Pernštejnem kde otáčím druhý sektor. Pohled na PDA mi říká, že domů mi chybí ještě tak dvě stoupání tak snad se nebudu už dloho trápit. 

No bohužel mi dnes není přáno. Další stoupání opět rozhárané , rozfoukané , debilně točím. 

Potkávám Petra Kuníka PK7 pod kumulem a naposledy točím. Znova pouze 1,5 při trochu dobré vůle. Něco přes 2000m mi stačí už konečně na dokluz a i dvouhodinový čas přetáhnu jen o tři minuty. Hlásí XC...... Ještě zbývá otočit třetí sektor a domů. 

Přilétám tři a půl minuty po daném čase což není špatné. Jenže už slyším na "rádiu" , rychlosti od jiných a tak je mi jasné , že půjdu dolů. Konečné 14 místo v dnešním dni hovoří za vše. 

Dneska jsem se hodně trápil. A je taky poznat , že mi chybí trénink. Málo lítáš , nemáš výsledky. Den druhý to byla nějaká vyjímka nebo letěli všichni bez vody a na brzdách. No nedá se svítit , je třeba zabojovat. Máme na to ještě pět dní tak uvidíme jak si povedu dál. Gratulace vítězům a čest všem zúčastněným.......AHOJ!