Za blbost se platí.....

Pátý den naší virtuální soutěže se podíváme až na jih ke Kroměříži , kam se podíváme po Vrbně pod Pradědem a letišti Zábřeh u Dolního Benešova. Procházím brífing , poslední kontrola všech hejblátek , leju celých 78 litrů vody do svého dégéčka , do sebe dnes pouze kafe a sifon a šup na grid.

Na letišti už je vcelku živo , vlečné tahají jak o závod a já prohlížím oblohu , která je spíš modrá a sem tam bílý flek. Asi se budou dělat pěkné díry po trase. No uvidíme. Přichází na mně řada a dvěstěpětka už mně smyčí po ploše , abychom se na konci dráhy zvedli. Táhne mně v širokých kruzích a v jedné části to leze sakra nahoru tak přemýšlím o vypnutí , ale nakonec zůstávám za vlečnou. Vlekař projevil nadprůměrnou inteligenci a točí v kruhu do stejných míst a to už se vypínám. Chviličku sice hledám střed termiky , ale daří se mi ustředit a točím hezkých 2,7-2,8. Pěkné. Je třeba okoštovat i jiné kumulky a proto , když koutkem oka zaregistruju novou chmurku , opouštím stoupání a letím pod ní. Opět krásné stoupání přes 2,6.

Mezitím je otevřena páska a první borci odcházejí na trať. Vytáčím skoro 2100m  a letím do startovacího sektoru , abych se taky připravil na odlet .


Lítám po čáře sem a tam a snažím se vystihnout nejlepší okamžik k odletu. Pokud možno do nového intervalu kumulů. Dočkal jsem se. Tlačím éro do pásky a na hranici maximálky se řítím na start. S jednou rukou na brzdách sleduju rychloměr a blížící se pásku. Mám stále moc výšky a tak tahám brzdy jenže už je pozdě. Protínám pásku snad jen o deset metrů výše než je povolená odletová výška. Do prdele , toto pěkně začíná. No nic. Znova vytočit aspoň 1800m , vrátit se do sektoru a druhý pokus. 

Druhý pokus už byl v pořádku a tak odcházím půl hodiny po otevření pásky. Jenže čas, který jsem ztratil pokaženým startem a následným opětovným točením a vracením se , zapříčinil rozpad většiny mraků , které byly směrem k Pradědu. Nezbývalo tedy než začít točit pár kiláků za páskou. Nalítávám stoupání zpočátku 2,2 později 2,6m/s , ale kolem 1900m začíná slábnout a tak opouštím mrak a letím prakticky do ničeho. Díra jako prase , jen u Pradědu pár kumulů , ale už tam jsou dlouho a určitě nevydrží.

Tak se taky děje. Než jsem se doplácal k Pradědu tak vše co tam bylo šlo do háje. U Pradědu mám dilema. Jít doprava pod řádku mraků , které tam jsou už delší dobu , nebo pod čerstvý mrak , který naskočil? Moc se mi pod ten nový nechce , ale nakonec pod něj letím a ejhle! Je lehce v závětří. Naštěstí moc nefouká , tak snad to nebude tak hrozné. 

BYLO to strašné! Zadělal jsem si opět vlastní chybou na problém. Stoupání jsem nemohl najít , a když už jsem našel "nádherných" 1,5m/s tak jen půl kruhu. Fujtajbl. Nedá se ani říct , že jsem vytočil 150m , spíš jsem je naskákal a raději jsem zmizel z toho hovna. Co jsem čekal? 3m v závětří? Ještě u Opavy jsem měl tiky. Zlatý Jagermajster.....

Rezignovaně jsem letěl otočit Vrbno a dál na Opavu. Ve 450m nad terénem jsem začal hledat Checklist a přemýšlel o vytažení motoru s tím , že se vrátím do Šumperku. Poslední naděje byla v mraku přede mnou kde už někteří borci točili. Tak snad se chytím tady dole. Naletěl jsem stoupání a začal točit proti větru jenže jsem vzápětí vypadl z termiky. Chvíli mi trvalo než jsem ustředil , ale nakonec točím hezkých 2,5m/s. Nedotáčím základnu , protože stoupání začíná slábnout a navíc vidím , že na trase jsou nějaké kumuly , takže odcházím v necelých 2000m. 

Letím kolem Krnova a sleduju situaci dál k Opavě. Mraky , které tam "visí" jsou už očividně za hranou životnosti a tak se rozhoduju , že trochu přitočím. Někde u Brumovic začínám točit ve stoupání lehce přes dva metry přibírám zhruba 200m a odcházím. I proto , že naskočil nový mrak po trase. Výšky mám dost a tak kličkuju od mraku k mraku a hraju si na delfína. U Opavy registruju nový mrak a i když vidím i hezký mrak přímo na čáře tak stáčím lehce proti větru a jdu nad Opavu. Dobře jsem udělal , neboť mně čeká krásné stoupání 3m/s a já dobírám rychle základnu a odcházím na poslední chvíli než se mi zavře výhled na zem ve 2150m. 

Tenhle stoupák mi nalil trochu energie do žil po tom fiasku u Vrbna. Skáču hned pod vedlejší mrak a udržuju výšku na 2100m a už hledím dál za otočku co kde je. Otáčím Zábřeh a teď proti větru celých 86km. Zatím nemám potřebu točit a tak jen hopsám zase od mraku k mraku. Naskakují nějaké nové mraky což je dobré znamení. Začínám točit teprve ve 1450m pod novou chmurkou a daří se mi rychle ustředit. Nádherné stoupání přes tři metry beru až do základny. S potěšením taky sleduji ukrajinského borce AL , který byl za Vrbnem vysoko nade mnou , že je na mé úrovni. 

Další mrak točím u Oder a stoupání je opět silné a i když nemá hodnotu tři tak beru skoro do plných. Další přeskok protahuju až k Bystřici pod Hostýnem a do té doby jen hopsám co se dá. Stoupání je znova silné. Možná by bylo silnější kdybych nebyl levý. Opouštím zdvih ve dvou tisících a letím otočit Kroměříž. Po otočení už se začínám starat kde co točit , protože výšky není nazbyt a tak po zralé úvaze stáčím éro k Prostějovu , protože před ním vidím pěkné kumuly. Bohužel ten první u Chropyně končí a tak po jednom kruhu letím dál. Druhý mrak je o poznání lepší a tak společně s A7 a OVN ve 3m/s dotáčím 2100m a na dokluz chybí 250m. To půjde dohopsat.

Proskakujem pár mraků a výška na dokluz pomalu dochází. Už upravuju pouze MC a z původních 1,9 , na kterých jsem dokluz začínal , končím na MC 3,2. 

Dolétám v tomto dni na 13 místě. Velká chyba hned na prvním rameni mně stála drahocený čas a tudíž i lepší umístění. Nicméně v celkovém umístění se posunuju na pátou příčku což není zlé. Blahopřeji všem finišerům a hlavně těm , kterým dnes "bouchly" saze jak prohlásil EP. Ahoj příště!